Nejlepší neblog 2018

Jak jsem se nenaučil motivovat lidi

J

Privět,

Svo­je živ­ot­ní moudra jsem získá­val různý­mi způ­so­by. Jed­ním z nich, bohužel a bohudík, byly počí­tačové hry, zejmé­na Counter-Strike.

Hry určitě nej­sou tou nejlepší stránk­ou mého živ­ota. Ale před pár lety jsem pochopil, že jsem na tom strávil (chtěl jsem říct ztratil, ale není to prav­da) víc než 5 tisíc hodin.

Jak se říká, stačí 10000 hodin a můžeš být úspěšný v čemko­liv. Ovšem nikdo nezmiňu­je, kolik musíte čistě makat. Mám poc­it, že bychom měli spočí­tat i to, kolik jsme o tom tře­ba jen přemýšleli, tedy i duševní úsilí. Pro­to v mým pří­padě je toho mno­hem víc než 5 tisíc. Vypadá, že s tím pokraču­ji i teď, když ten­to článeček píšu.

Tak co jsem z toho odnes, pří­pad­ně odnáším? Povím vám krátký příběh.

Když mi bylo asi deset, neměli jsme ani inter­net, ani počí­tač. Jedi­nou vhod­nou zábavou pro děti byla TV. Moc jsem ji nesle­doval, vždyť jsem Mil­leniál. Jed­nou se ale sta­lo, že jsem nechtěl jít spát a začal jsem sle­dovat fot­balový zápas Bay­ern pro­ti Realu.

Fot­bal mě taky v té době moc neza­jí­mal, byl jsem tím vaším kla­sick­ým tučným spolužákem. Ale možná kvůli tomu, že jsem s fot­balem začal z takhle velkých lidí jako Figo nebo Kahn, hod­ně se mi celý ten­to pro­ces líbil.

Po prvních 45 min­utách Real vedl 1–0. Fakt mě zají­ma­lo, co s tím bude trenér Bay­er­nu dělat. Neb­udu pro­ta­ho­vat, Bay­ern vyhrál 2–1. Zají­mavý bylo ale to, jak Bay­ern začal hrát ve druhém poloča­su. Mys­lím si, že ten první gól Realu hod­ně pomohl pravě Bay­er­nu.

Z toho jsem nějak odnes tohle: všich­ni byli motivováni tím, že prohrá­vali. Tedy kdy­by začí­nali zápas a věděli ze začátku, že už prohrá­va­jí, hráli by líp hned ze začátku. Chceš motivo­vat lidi? Řekni ze začátku, že jsme v prdeli.

Zkuste to. Tohle oprav­du fun­gu­je. Ale, jak se říká, učit se ze chyb je umění. A tyh­le chy­by jsem udělal, když jsem hrál hry.

Hrál jsem roli tzv. “in-game lead­era”, tedy člově­ka, který má říct kam všich­ni jdeme. Samozře­jmě když prohráváme hru — jsem tím největším čurákem. Čas­to jsem použí­val tuh­le tak­tiku a říkal hned ze začátku, že už prohráváme a že máme rov­nou makat víc.

Ale jed­nou se sta­lo to, co jsem moc neočeká­val. Zača­lo to fun­go­vat obrá­ceně.

Tedy když jsem řekl, že už prohráváme, lidi tomu začali věřit. A najed­nou se již tohle vůbec nedá­va­lo použit.

Ponaučení? Používe­jte tenhle trik jen výjimečně. Všich­ni máme v sobě jen mal­ou kvan­ti­tu vůle a ta kvan­ti­ta je hod­ně omezena. Když tuh­le hrani­ci překročíme, člověk začíná věřit, že je lůzr. Přes­ně pro­to jsem si sko­ro jistý, že trenér Bay­er­nu v žád­ném pří­padě neb­ude svo­je hráče motivo­vat tímh­le způ­sobem, když prohrává nějaké Spartě po prvním poločase.

Nejlepší neblog 2018

O mně

Fedor Koobas

Ahoj, jsem Fěďa.
V noci píšu neblog.cz, ve dne dělám inženýra podpory, večer vídea na youtube a občas jsem Rus.

Sleduj:

Jestli si chceš jen číst, nejlíp funguje telegram.
Jestli komentovat chceš taky, běž na FB (ale bacha, FB je pičus)

Rubriky